Main content

KNIHOVNY V MALÝCH OBCÍCH: Knihovna městyse Besednice

LIBUŠE VONTOROVÁ L.vontorova@seznam.cz

Městys Besednice se nachází v jižních Čechách v nadmořské výšce 575 m a je součástí přírodního parku Soběnovská vrchovina, které se také říká Slepičí hory. Nejvyšším vrcholem je 870 m vysoká hora Kohout. V současnosti zde žije kolem 850 obyvatel. K založení a slavnostnímu otevření zdejší knihovny došlo počátkem roku 1923. Besednice se také dostala do povědomí širší veřejnosti díky nalezištím vltavínů, které se tady těžily, a ještě se tu hojně vyskytují jámy po nelegálních „dobyvatelích“ těchto zelených drahých kamenů.

Dějiny

O Besednici se píše poprvé ve 14. století; je jednou z nejstarších osad na jihočeském pomezí v bývalé župě Doudlebské. V době, kdy vládl v Čechách Václav IV. (1387–1419), patřila osada k velešínskému panství, které vlastnil Jan Michalovec z Michalovic. Poprvé je písemně zmíněna 2. 10. 1387, kdy bylo velešínské panství prodáno pánům Oldřichovi a Jindřichovi z Rožmberka. Mezi prodaný majetek patřila také Besednice a osada Malče. Roku 1394 ji daroval Jindřich z Rožmberka farnímu kostelu sv. Víta v Českém Krumlově. Do zrušení poddanství roku 1848 byla poddanskou vesnicí českokrumlovské prelatury, roku 1850 byla začleněna do politického okresu České Budějovice. Dne 24. 5. 1910 vyhověl císař František Josef I. žádosti místních obyvatel a povýšil Besednici na městys. V té době měla kolem 1100 obyvatel. Zemská správa politická v Praze roku 1924 ustanovila, že název městyse se bude používat výhradně v jednotném čísle rodu ženského. Někteří starousedlíci ale používají pomnožného čísla dodnes...

Sídlo knihovny

Naleznete tu základní devítiletou školu, mateřskou školku, zemědělské farmy, poštu i různé spolky – sportovní, kulturní, myslivecký a sbor dobrovolných hasičů. Také malé muzeum a obecní knihovnu. Knihovna byla vždy umístěna v budově radnice na náměstí, i když podle potřeb obce ji různě přemísťovali z patra do patra. Tak se také stalo v roce 1985, kdy po dobu rekonstrukce budovy byly služby knihovny velmi omezeny až do ukončení přestavby v roce 1990. Pak ji přemístili do druhého patra, kam se ale starší občané po schodech těžko dostávali.

V létě 2004 byla knihovna z rozhodnutí zastupitelstva přestěhována z budovy radnice do nově postaveného bytového domu a je zde umístě-na dodnes. Dům se rovněž nachází na náměstí. Knihovna sídlí v přízemí na 53 m² prostoru, a tím má zajištěný bezbariérový přístup. V roce 2018 se dočkala nového vybavení. Nové světlé regály, výpůjční pult, stoly a skládací židle (jsou uloženy v malém přilehlém skládku). Když čtenáři vstoupí s úsměvem, poznáme, že jsou zde spokojeni.

Historie knihovny

Údaje je možné čerpat z obecní kroniky. Podle kronikáře po svém založení roku 1923 sídlila knihovna na radnici, která byla postavena dva roky předtím, tedy roku 1921. Ocituji z kroniky: ...obec měla již skrovnou knihovnu, kterou rozšířila zakoupením knihovny od Národní Jednoty Pošumavské za výhodnou cenu 200,- K a mimo to přispěla ještě ročně 500,- korunami na další rozšiřování. Zároveň byly provedeny volby do knihovní rady a zvoleni: Šimon Dvořák – předsedou, František Tetenka – jednatelem, Bohumil Malý – knihovníkem, Karel Smolík – pokladníkem a zároveň s Janem Novákem za obecní zastupitelstvo, Maximilian Hubený za Novou Jednotu Pošumavskou, Jan Charvát za sbor osvětový a Václav Šimák za stranu sociálně demokratickou. Členové bez námitek volbu přijali. Knihovna doznala všeobecné pozornosti a zájem o výpůjčky byl čilý.

Kdo se stal po Bohumilu Malém dalším knihovníkem, nevíme. Jak dlouho vydržela knihovní rada, jak často se volila a co bylo její náplní – ani tyto informace nemáme k dispozici. Další osudy knihovny totiž nejsou v kronice zapsány až do padesátých let minulého století. Zápis uvádí, že obecní knihovna byla za okupace silně vybrakována, přesto po osvobození čítala ještě 700 svazků, z toho 555 svazků schopných půjčování. Mnoho knih muselo být na zákrok úřadů vyřazeno nebo prostřednictvím četnictva odevzdáno. Řada knih určených ke zničení (např. ruských autorů), byla zásluhou místních činitelů zachráněna.

Od července 1957 začala jako knihovnice pracovat paní Marie Hokrová. Období pro výpůjčky začalo vždy v září a trvalo do konce dubna. Knihovna měla ve fondu celkem 582 svazků, z toho 120 dětských knih. Navštěvovalo ji celkem 25 čtenářů. V roce 1960 došlo ke změně; knihovníkem se stal učitel Jiří Pomije. Za jeho působení se stav fondu zvýšil na 1694 svazků a počet čtenářů vzrostl na 86.

Ke konci roku 1961 nastala opět změna. Nastoupila paní Vlasta Schreibová, také učitelka. Půjčovalo se jednou týdně od 1. 1. do 31. 5. a od 15. 10. do 31. 12. Z 68 čtenářů bylo 33 dětí. Zanedlouho došlo k dalším změnám: na konci roku 1963 nastoupila na kratší dobu jako knihovnice paní Marie Švábová. V roce 1965 se v kronice píše o vedoucí knihovny Martě Brázdové. Knih měla celkem 1696, ale čtenářských průkazů bylo vydáno jen 38. Návštěvnost knihovny byla velmi nízká – knihy si většinou chodily půjčovat školní děti.  Dospělých čtenářů ubývalo.

V dalším roce zaznamenal zápis v kronice celkový počet svazků 1793, roční výpůjčky činily 2556 knih, ale čtenářů bylo jen 22. Další zmínky o knihovně v kronice chybí až do roku 1972, kdy už nastoupila a dva roky působila jako knihovnice paní učitelka Hana Hubená. Po absolvování rekvalifikačního kurzu nastoupila od roku 2004 Libuše Vontorová a společně pak vedly knihovnu šest let až do roku 2010, kdy paní Hana Hubená po čtyřiceti letech ukončila své působení v knihovně. Jejich spolupráce přinesla výsledky: přibylo nejen čtenářů, ale i různých aktivit, akcí, besed a zvýšila se návštěvnost.

Aktivity knihovny

První počítač byl do knihovny zakoupen v roce 2001. Za pomoci knihovnického systému Lanius do něj byl postupně vložen celý knihovní fond. Zavedla se nejen elektronická evidence výpůjček, ale i dalších knihovnických činností. Čtenáři získali možnost přístupu na internet, ale pro velký zájem se musel zavést pořadník. Další dva počítače pro veřejnost jsme zakoupili v roce 2004, a tak se zpřístupnil internet širší veřejnosti.

V roce 2006 se naše obec zúčastnila soutěže Vesnice roku, v jejím rámci byla besednická knihovna oceněna jako nejlepší jihočeská knihovna a postoupila do celostátní soutěže, kde obdržela od ministra kultury Martina Štěpánka čestné uznání.

Na základě dotace z programu VISK 3 Ministerstva kultury došlo v roce 2008 ke změně knihovního programu na modernější Clavius a napojení knihovny na knihovní systémy ostatních knihoven. V následujícím roce jsme využili dotaci VISK 3 k zakoupení katalogu na vyhle-dávání a listování v našem knihovním fondu z jiných knihoven.

Po roce 2010 se naopak přispěním tehdejšího zřizovatele snášely nad knihovnou temné existenční mraky, přesto se ji podařilo udržet v chodu, byť se sníženým rozpočtem, a dokázala dál uspokojivě plnit svou úlohu. V roce 2016 se připojila k regionálnímu knihovnímu systému Clavius REXS, který používají všechny malé knihovny regionu, a jsou tak propojeny s pověřenou knihovnou v Českém Krumlově.

Současnost

V současnosti náš fond obsahuje kolem 5000 svazků, čtyři tituly časopisů a CD. Nabídku titulů knih čtenářům pravidelně rozšiřujeme o knihy z výměnného souboru z Českého Krumlova. Počet registrovaných čtenářů se pohybuje mezi 80–90, z toho je 30 dětí. Otevřeno máme dvakrát týdně (v úterý od 15 do 19 hodin, v sobotu od 9 do 12 hodin). Fungujeme také jako malé informační centrum městyse Besednice a jsme zapsáni v Atlasu turistických známkových míst. Prodáváme turistické známky, vizitky, magnetky, pohledy a jiné propagační materiály.

Před pandemií koronaviru mezi naše aktivity patřily besedy s historikem o okolí, se spisovateli, tvůrčí dílny většinou pro ženy, trénování paměti apod. Jsme pravidelnými účastníky oblíbené akce Noc s Andersenem. Pro mateřskou školku a prvňáky zveme pravidelně ilustrátora pana Adolfa Dudka nebo jiné dětské spisovatele, pasujeme prvňáčky na čtenáře a každý rok vyhodnocujeme nejlepšího čtenáře roku.

V posledních letech zaznamenáváme vstřícnější přístup zřizovatele. Věřím, že i nadále bude vzájemná spolupráce zajišťovat kulturní i vzdělávací úlohu knihovny. Dovolím si zakončit přáním, aby knihovna poutala stále všeobecnou pozornost a výpůjčky byly četné, protože čtení knih je nezastupitelné a žádná média je nemohou nahradit.