Main content

TÉMA: Koncepce digitalizace: Původní koncepce a nová strategie digitalizace v Moravskoslezském kraji na léta 2022–2031

ALEŠ DRAHOTUŠSKÝ  ales.drahotussky@msvk.cz

Digitalizace – toto slovo se v myslích mnohých rovná pouze skupině obrázků stran knihy zpřístupněné na internetu. Samotný proces digitalizace je ale složitý, začíná vlastním výběrem knihy a končí jejím zpřístupněním. Úplně přesný a vyčerpávající název tohoto příspěvku by měl znít Původní koncepce digitalizace v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě (MSVK) a nová strategie digitalizace a digitálního zpřístupňování kulturního dědictví Moravskoslezského kraje na léta 2022–2031.

Před zahájením digitalizačních aktivit je vhodné až nutné vytvořit určitou vnitřní strategii (koncepci), která jasně vymezí, jaký je cíl digitalizace, co a odkud chce instituce digitalizovat, jakým způsobem chce pracovat, jaké prostředky personální, finanční, materiálové bude mít k dispozici atd.

MSVK se věnuje digitalizaci od roku 2005, kdy se začala plánovat základní koncepce digitalizace. Tehdy došlo ke stanovení jejích hlavních cílů, jimiž byly:

1. záchrana obsahu ohrožených tištěných dokumentů důležitých pro všeobecné dějiny Moravskoslezského kraje (MSK);

2. zpřístupnění digitální formy dokumentů po internetu či alespoň ve studovnách paměťových institucí;

3. centralizace přístupu k digitalizovaným dokumentům z fondů paměťových institucí MSK ve studovně krajské knihovny.

Bylo rozhodnuto nevyužívat jen vlastní fond MSVK, ale spolupracovat s jinými paměťovými institucemi v kraji, které disponují bohatými a zajímavými regionálními fondy, a naopak nemají takové možnosti pro vlastní digitalizaci. Z hlediska typu dokumentů jsme se pak zaměřili především na velmi žádané regionální monografie a periodika (noviny, časopisy).

Kritérii pro samotný výběr dokumentů jsou především:

1. obsah týkající se MSK s přesahem do okolních krajů, států;

2. fyzický stav (poškozené, nebezpečí degradace kvůli kyselému papíru);

3. časové hledisko: především 19. a první polovina 20. století, stále více s přesahem do druhé poloviny 20. století;

4. četnost výpůjček;

5. unikátnost.

Digitalizace u nás od začátku probíhala a probíhá především vlastními silami, na pracovišti vybaveném skenerem, SW ke grafické úpravě snímků a vytváření potřebných typů metadat. Hardwarové a softwarové vybavení procházelo a prochází pochopitelně v průběhu času obměnou.

MSVK se také velmi brzy zapojila do různých dotačních projektů (VISK 7 v letech 2008–2010, 2014–2020, IOP v roce 2013), které se realizují vesměs formou služby u externích firem.

V současné době probíhá příprava projektu Černá kostka – centrum digitalizace, vědy a inovací. Nová budova knihovny přinese nové možnosti pro rozvoj digitalizačních služeb, budování digitální infrastruktury, což nás vedlo k potřebě upravit naši strategii digitalizace pro plánování rozvoje digitalizačního pracoviště. Provedli jsme si základní SWOT analýzu, abychom zjistili naše silné i slabé stránky, příležitosti i rizika.

Výsledkem pak byl vznik strategie na léta 2022–2031, která má tři základní části, popsané dále.

1. Digitalizace

Hlavní změnou oproti současnému stavu bude rozšíření digitalizačního pracoviště, a to jak v počtu skenerů, tak pracovníků. Předpokládáme čtyři skenery pro formáty A0–A2 s možností skenovat i 3D předměty a dva menší skenery. Počet zaměstnanců by se měl postupně navyšovat ze současných dvou až na osm.

Cíle digitalizace či kritéria výběru dokumentů zůstala nezměněna. Stále tedy půjde o výběrovou digitalizaci zaměřenou na náš region s určitým přesahem. Zaměříme se nově také více na díla, která vyšla, případně byla vytištěna na území kraje, pocházejí od původců spojených s krajem. Kromě monografií, periodik, hudebnin a map bychom se rádi více věnovali i dalším typům dokumentů, a sice např. kronikám, e-born dokumentům, více využívali replikaci digitalizovaných dokumentů z jiných institucí.

Nadále bude pokračovat spolupráce s dosavadními paměťovými institucemi v kraji, ale také doufáme v získání dalších partnerů. V tomto směru již bylo osloveno 70 institucí (knihovny, muzea, archivy, památníky, galerie) pro zmapování regionálního fondu. Zhruba od poloviny jsme obdrželi seznamy, které se prověřují co do splnění kritérií, neexistenci digitální verze, duplicitu v institucích.

Vlastní fond MSVK prochází rovněž prověřením. Předpokládáme zpracování regionálního povinného výtisku (od roku 2002), historického fondu (do roku 1900), periodik, monografií o MSK/z MSK. Digitalizované dokumenty plánujeme uchovávat ve dvou kopiích. Jednu na nově vybudovaném dlouhodobém úložišti (LTP systém), druhou pravděpodobně ve spolupráci s Moravskoslezským datovým centrem.

2. Zpřístupňování kulturního dědictví regionu

Textové dokumenty budou zpřístupňovány stejně jako dosud, tedy přes naši Digitální knihovnu Moravskoslezského kraje (https://kramerius.svkos.cz/).

Digitalizace by se však neměla týkat pouze textových dokumentů. V paměťových institucích se nachází velké množství sbírek (3D objektů, fotografií, audiozáznamů apod.), které je vhodné digitalizací zpřístupňovat (prezentovat) a ochraňovat. MSVK bude nově působit jako koordinátor digitalizace a zprostředkovávat přístup k digitálním objektům.

Předpokládá se vznik jednotného portálu kultury MSK (financován z projektu OP Spravedlivá transformace), umožňujícího vyhledávání různých typů kulturních artefaktů (text, hudba, sbírkové předměty) v jednotlivých digitálních archivech/knihovnách.

Pro významné regionální osobnosti by měly vzniknout dílčí portály (viz portál spisovatele Vojtěcha Martínka, vytvořený ve spolupráci s Ostravskou univerzitou – https://www.vojtech-martinek.cz/).

3. Vzdělávání

Pro kvalitní digitalizaci je třeba mít kromě vybavení také kvalifikovaný personál. Momentálně však není nastaven systém vzdělávání studentů či odborných pracovníků v oblasti digitálního působení kulturních institucí. Proto je součástí strategie digitalizace také vzdělávání pracovníků paměťových institucí, které budou provádět jak zaměstnanci MSVK, tak i externí pracovníci. Zájemci by mohli např. absolvovat kurz Správce digitální knihovny podle Národní soustavy kvalifikací. Pro vzdělávání laické veřejnosti v oblasti digitální gramotnosti pak budou připraveny přednášky, kurzy, webináře apod.

Nově vzniklé výukové středisko bude mít za úkol představit práci s HW a SW, naučit pravidla digitalizace dokumentů, správu digitálních objektů atd. Předpokládáme, že středisko budou využívat také středoškolští a vysokoškolští studenti, budou zde moci absolvovat stáže apod.

Představená strategie je snahou rozšířit a zintenzivnit dosavadní digitální služby MSVK a zapojit do procesu digitalizace další instituce. Současná doba ukazuje, že digitalizované dokumenty čím dál častěji využívá laická i odborná veřejnost a mohou být doplňkem (záchranou) tradičních informačních pramenů.