Main content

LITERÁRNÍ VÝROČÍ

BŘEZEN

Před 165 lety, 7. 3. 1850, se narodil Tomáš Garrigue Masaryk († 1937), peda­gog, filozof a politik, první československý prezident (1918–1935); z jeho čet­ných spisů uveďme alespoň: SebevraždaČes­ká otázkaNaše nynější krizeJan HusOtázka sociálníNová EvropaSvětová revoluceIdeály humanitní aj.

Před 85 lety, 9. 3. 1930, se narodil Ota Filip, čes­ký exilový spisovatel (od roku 1974 žije v Němec­ku) píšící také němec­ky, autor románů Cesta ke hřbito­vuBlázen ve městěNanebevstoupení Lojzka Lapáč­ka ze Slezské OstravyPoskvrněné početíKavár­na SlaviaDěda a dělo77 obrazů z ruského domuSedmý životopisOsmý čili nedokončený životopis aj.

Před 95 lety, 10. 3. 1920, se narodil Boris Vian († 1959), francouzský prozaik, novinář a kritik, jazzový hudební skladatel, dramatik, písničkář, herec, malíř, překladatel a scenárista, autor románů Pěna dníSrdcerváč či Podzim v Pekingu, mnoha povídek, písní i dramat.

Před 75 lety, 10. 3. 1940, zemřel ruský prozaik a dramatik Michail Bulgakov (* 1891), autor románů Bílá gardaDivadelní román a Mistr a Markétka či novel Osudná vejce a Psí srdce.

Před 100 lety, 12. 3. 1915, se narodil český prozaik, publicista a scenárista Jiří Mucha († 1991), syn slavného malí­ře Alfonse Muchy, o němž napsal knihu, autor próz Studené sluncePravděpodobná tvář aj.

Před 85 lety, 12. 3. 1930, zemřel český prozaik a dramatik Alois Jirásek (* 1851), autor her Lucer­naVojnarka či Otec, populárního souboru Staré pověsti čes­ a především historických románů a cyklů TemnoF. L. VěkFilosofská historiePokladProti všemPsohlavciU násMezi proudyBratrstvoHusitský král a mnoha dalších.

Před 65 lety, 12. 3. 1950, zemřel německý spisovatel Heinrich Mann (* 1871), starší bratr spisovatele Thomase Manna, autor románů Profesor Neřád (slavná filmová verze má název Modrý anděl), Poddaný či dvojdílného historického románu Mládí krále Jindřicha IV. a Zrání krále Jindřicha IV.

Před 40 lety, 13. 3. 1975, zemřel Ivo Andrić (* 1892), srbský spisovatel, zatím jediný jihoslovan­ský nositel Nobelo­vy ceny za literaturu (1961), autor ro­má­­nů Travnická kronikaMost na DriněSlečna a mnoha novel a povídek.

Před 75 lety, 16. 3. 1940, zemřela švédská spisovatelka Selma Lagerlöfová (* 1858), která jako první žena obdržela Nobelovu cenu za literaturu (1909) a jako první žena se stala členkou Švédské akademie (1914); z jejího díla je nejznámější román Gösta Berling.

Před 60 lety, 21. 3. 1955, se narodila Halina Pawlowská, populární spisovatelka, scenáristka (např. Díky za každé nové ráno) a moderátorka; autorka knížek Zoufalé ženy dělají zoufalé věciProč jsem se neoběsilaHroši nepláčouBanánové rybičky a dalších.

Před 95 lety, 22. 3. 1920, se narodil Ludvík Kundera († 2010), český básník, dramatik, prozaik, překladatel, editor, literární historik; vynikající překladatel německé literatury (Brecht, Büchner, Schiller, Benn, Trakl, Morgenstern, Rilke, Celan, Böll aj.), autor rozsáhlé monografie František Halas, laureát Ceny Jaroslava Seiferta (2009) a Státní ceny za překladatelské dílo (1996).

Před 110 lety, 24. 3. 1905, zemřel francouzský spisovatel Jules Verne (* 1828), autor stále populárních dobrodružných románů (v některých položil základy vědecko-fantastického žánru): Pět neděl v balóněCesta do středu ZeměDěti kapitána GrantaDvacet tisíc mil pod mořemTajuplný ostrovDva roky prázdninOcelové městoTajemný hrad v Karpatech aj. (celkem kolem 70 knih).

Před 110 lety, 26. 3. 1905, se narodil Václav Černý († 1987), český literární vědec, kritik, spisovatel, filozof a překla­datel (přeložil např. Montaigneovy Esejenebo Cervantesova Dona Quijota či výbor ze středověkých francouzských kronik), mj. autor rozsáhlých pamětí.

Před 120 lety, 30. 3. 1895, se narodil francouzský spisovatel Jean Giono († 1970), autor románů Hlasy zeměSilné duše a Husar na střeše.

Před 160 lety, 31. 3. 1855, zemřela anglická spisovatelka Charlotte Brontëová (* 1816), sestra spisovatelek Emily a Anne Brontëových, autorka románu Jana Eyrová.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora