Hlavní obsah stránky

Projekt Slovník českých knihovníků

Monika Kratochvílová > krat@mzk.cz  

Biografické encyklopedické příručky jsou v každém oboru cenným zdrojem informací, který ilustruje na přehledu významných osobností rozvoj a utváření dané vědní disciplíny. Mezi využívané faktografické databáze patří v současnosti např. REGO - regionální osobnosti kultury a umění, dostupná na stránkách Studijní a vědecké knihovny v Olomouci.

Námět vytvořit slovník knihovníků byl iniciován Sdružením knihoven ČR, konkrétně jeho bibliografickou sekcí, a to na kolokviu českých, moravských a slovenských bibliografů v Trenčíně v roce 2006. V lednu následujícího roku na zasedání Rady SDRUK v Brně byl stanoven již konkrétní postup prací. Jednotlivé kraje si zvolily svého zástupce odpovědného za zpracování a ukládání hesel a za kontakt s koordinátorem projektu, kterým je Moravská zemská knihovna v Brně. Krajské knihovny měly zpracovat seznamy jmen knihovníků v okruhu svojí působnosti a současně obdržely pokyny pro výběr hesel a zásady zpracování databáze.

Vlastním podnětem ke zpracování Slovníku českých knihovníků (SČK) byla myšlenka vyzdvihnout a připomenout osobnosti, které se významným způsobem zapsaly do dějin knihoven a knihovnictví a ovlivnily jeho současnou podobu. Zejména v poslední době jsme svědky udělování různých ocenění našim kolegům a kolegyním, a to na celostátní i regionální úrovni.

Významným knihovnickým oceněním udělovaným od roku 2000 je Medaile Z. V. Tobolky, knihovníka, který se mimo jiné zasloužil o založení Státní knihovnické školy a prosazení knihovnictví jako studijního oboru na Univerzitě Karlově. Cena je udělovaná každoročně na konferenci Knihovny současnosti ve dvou kategoriích - Za rozvoj českého knihovnictví a Za celoživotní práci v knihovnách. Do roku 2008 obdrželo tuto cenu celkem 77 knihovnic a knihovníků.

Od roku 2001 uděluje výkonný výbor Svazu knihovníků a informačních pracovníků Cenu českých knihovníků, a to knihovníkům a informačním pracovníkům za dlouholetou vynikající činnost v oboru knihovnictví. Za tu se považuje zejména aktivita spojená s řízením, modernizací, automatizací a výstavbou knihoven a jejich sítí, odborná konzultační účast při projektování nových či rekonstrukci starších budov knihoven, vědeckovýzkumné práce v knihovnictví a ve výuce knihovnických znalostí či působení v knihovnických a informačních dobrovolných stavovských organizacích. V současnosti je celkem 24 nositelů tohoto ocenění.

V roce 2004 byla poprvé udělena Cena Pražská knihovnice/Pražský knihovník. Uděluje ji pražská organizace SKIP za významný knihovnický počin nebo soustavnou činnost v oboru, která je přínosem pro region Praha nebo celý obor.Celkem je v současnosti 7 držitelů tohoto ocenění.

V loňském roce byla udělena regionální organizací SKIP Velká Morava (zahrnuje kraj Vysočina, Zlínský, Jihomoravský a Olomoucký kraj) nová knihovnická cena - titul Velkomoravský knihovník. Tato cena byla udělena pěti ženám - zasloužilým knihovnicím moravského regionu.

Dohromady bylo prozatím uděleno 113 knihovnických cen (některé osobnosti jsou držiteli dvou a více cen). Ve SČK je v současnosti uloženo kolem 30 hesel těchto osobností.

Existence a udělování cen potvrzuje význam profese knihovníků a informačních pracovníků pro rozvoj oboru. Pro potřeby odborných pracovníků, studentů a nejširší odborné veřejnosti proto vzniká slovník, jehož cílem je mimo jiné být pamětí, studnicí poznání a připomínkou osobností, které se svým životem a zejména profesním působením zasloužily o dnešní podobu oboru knihovnictví a informační vědy. Ten patří v posledních letech k jednomu z nejvíce se rozvíjejících, a to zejména vlivem rostoucího významu a úlohy informací ve společnosti. Institucemi, které se věnují práci s informacemi, jejich zpracování, ukládání a rozšiřování jako jednomu z hlavních předmětů svojí činnosti, jsou především knihovny. Aby tato činnost byla maximálně efektivní a účinná, je zapotřebí pečlivé a erudované práce právě knihovníků.

Východiskem projektu byl předpoklad, že úspěch záměru stojí na dobré spolupráci, a to jak při výběru osobních hesel, tak při jejich zpracování. Moravská zemská knihovna v Brně se proto obrátila prostřednictvím Národní knihovny a krajských knihoven na jednotlivé regiony s žádostí o zpracování seznamu osob vhodných pro zařazení do slovníku. Současně byly excerpovány knihovnické bibliografie a periodika, z nichž bylo zpracováno v počátku prvních 130 personálních hesel.

Krajské knihovny využívají při zpracování vhodných kandidátů do slovníku databáze osobností regionu a vyzývají ke spolupráci i ostatní knihovny včetně odborných. Zástupci krajských knihoven připravili seznamy osob, o nichž se domnívali, že by měly být ve slovníku uvedeny. Po posouzení v redakci převzala tyto kandidáty ke zpracování PhDr. Marie Nádvorníková, CSc., bývalá ředitelka Studijní a vědecké knihovny v Olomouci, která bibliografické práci zasvětila nemalou část svojí profesní kariéry.

Prvořadým úkolem bylo zpracovat softwarový program, jakýsi dotazník či formulář pro ukládání údajů, který je v současnosti vystaven na webové stránce Sdružení knihoven ČR (http://sck.sdruk.cz) a kam jsou ukládána hesla pro navazující redakční zpracování. K této stránce neexistuje zatím odkaz z hlavní stránky SDRUK a to z toho důvodu, že slovník teprve vzniká a jeho definitivní podoba se postupně utváří (včetně plánovaného vkládání fotografií osobností).V tomto programu může nyní kdokoliv vyhledávat, ale ukládat záznamy mohou jen pověření pracovníci krajských knihoven s přístupovým heslem. Redakce následně provádí kontrolu uložených hesel po formální stránce, zda splňují strukturu minimálního záznamu.

Vznikající databáze knihovnických osobností existuje v současné době v elektronické podobě. Vznikla a stále se utváří ve spolupráci s Fakultou informatiky Masarykovy univerzity v Brně, která zajišťuje technickou stránku projektu. Dosud bylo do databáze uloženo přes 350 personálních hesel a další jsou zásluhou spolupracujících krajských knihoven neustále doplňována. Zatím nejstarší uloženou osobností je archivář Rožmberků, historik a kronikář Václav Březan ze 16. století.

Každé heslo musí splňovat předepsanou strukturu, která by měla obsahovat následující údaje:

• příjmení, jméno (event. rodné, jen pokud pod rodným jménem bylo publikováno), tituly;

• datum a místo narození (event. datum a místo úmrtí);

• vzdělání (uvádí se nejvyšší dosažené, absolvování knihovnické školy s rokem ukončení);

• profesní kariéra (chronologický přehled působení v knihovnách, specializace, funkce, dosažené výjimečné úspěchy, případně podíl na významných výsledcích);

• odborná a vědecká činnost, publikační činnost (komentovaný výběr, každý titul doplněný rokem vydání, činnost v redakčních radách);

• spolková činnost (s uvedením funkce a období působení);

• neknihovnická odborná nebo umělecká činnost;

• literatura (citace zdroje hesla, resp. publikované biografické články) je výběrová a citovaná zjednodušeně.

Každé heslo musí obsahovat minimálně první čtyři uvedené prvky (tzv. minimální záznam).

Báze obsahuje dva typy personálních hesel:

• současníci - navržený knihovník má právo se rozhodnout, zda chce být do databáze zařazen a sám si podle stanovených pravidel zpracuje své personální heslo či provede korekturu vytvořeného hesla;

• významní knihovníci, kteří již nežijí - tato hesla se zpracovávají na základě výběru a přínosu konkrétní osobnosti pro rozvoj oboru.

Kritériem pro výběr hesel je zaměstnání v knihovně včetně výuky odborných knihovnických předmětů na vysokých a středních knihovnických školách, u současných knihovníků je předpokladem odborná, vědecká či spolková činnost v oboru.

Využití a perspektivy databáze

Záměrem Sdružení knihoven je vydat knižní podobu slovníku. Ta by měla obsahovat širší výběr hesel z elektronické databáze. V tištěném slovníku budou zařazena personální hesla především těch osobností, které knihovnictví vykonávaly jako svou profesi, to znamená, že byly zaměstnány v knihovnách. Vyloučeni jsou tak autoři katalogů knihoven nebo bibliografií, pokud tuto činnost vykonávali jako odbornou práci v jiné instituci. Také se neuvažuje o zahrnutí knihovníků, kteří vedli knihovnu při jiném zaměstnání. Tištěný slovník tak zobrazí vývoj oboru prostřednictvím svých významných představitelů.

V současné době existují příznivé ohlasy o využití databáze - byť zatím neúplné a teprve se utvářející - např. ze strany studentů Ústavu bohemistiky a knihovnictví na Filozofické fakultě Slezské univerzity v Opavě.

Vzhledem k množícím se dotazům ohledně ukládání hesel se připravuje ve spolupráci s Fakultou informatiky Masarykovy univerzity v Brně stručný manuál, který by usnadnil práci při ukládání hesel stávajícím a novým spolupracovníkům.

Práce na vytvoření slovníku je dlouhodobý proces, kdy se jednotlivé problémy ukazují teprve postupně. Nicméně již nyní je možno s potěše-ním sledovat rostoucí zájem odborné veřejnosti o nově vznikající informační zdroj, který dosud naše knihovnická obec postrádala.