Hlavní obsah stránky

S československými legionáři po Transsibiřské magistrále

Fotogalerie S československými legionáři po Transsibiřské magistrále - portrét

Kdy: 11. 10. 2018 - 27. 11. 2018

Kde: Malá galerie

Co: výstava

Zveme Vás do Malé galerie na výstavu mapující anabázi formování československých legií a osudy významných legionářů

Výstava S československými legionáři po Transsibiřské magistrále prezentuje významnou a do nedávna velmi opomíjenou část našich dějin. 

Důležitou roli ve formování samostatného československého státu sehrály československé legie. V dohodových státech především v Rusku a ve Francii se už krátce po vyhlášení války začaly formovat jednotky z českých a slovenských krajanů, kteří požadovali zařazení do spojeneckých armád. Ve Francii tak v srpnu 1914 vznikla rota Nazdar, v Rusku v září 1914 Česká družina. Jak postupně rostl počet českých a slovenských zajatců, kteří často ve velkém počtu dobrovolně dezertovali na stranu Dohody, vznikala také myšlenka vytvořit z těchto zajatců samostatnou československou armádu.

Nejpočetnější základna československého vojska vznikala v Rusku. Ruská prozatímní vláda povolila volný nábor zajatců do československých jednotek především díky úspěšnému vystoupení československé brigády v bitvě u Zborova 2. července 1917. Rozsáhlým náborem československých dobrovolníků v zajateckých táborech bylo do konce roku 1917 shromážděno asi 30 000 mužů. Původní snaha o přesun československého vojska do Francie nakonec přerušila listopadová revoluce v Rusku a odřízla cestu ruským legionářům na západ. Jedinou možností byla cesta na východ přes Vladivostok. Přes 40 000 československých vojáků odjíždělo v 60 vlacích ve směru Kursk a Penza ve snaze dostat se do Vladivostoku. Přeprava legií po magistrále nebyla jednoduchá. Na trase často docházelo  ke srážkám se sovětskými orgány,  které vyústily dne 25. května roku 1918 v protisovětské povstání. Heslem tohoto povstání bylo: „Vlastní silou do Vladivostoku.“ Vojensky dokonale připravené povstání umožnilo legiím v krátké době obsadit celou sibiřskou magistrálu.

Výstava prezentuje bohatou činnost čsl. legií na magistrále – peněžnictví v ruských legiích, polní poštu, osvětový odbor a tiskárnu čsl. legií, technické oddělení čsl. vojsk na magistrále, zásobování čsl. vojsk na Rusi a zdravotnickou službu. Popisuje anabázi a představuje také portréty některých účastníků anabáze.

Výstava je bohatě doplněna knihami z fondu Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Vitriny obsahují knihy o historii čsl. legií v Rusku, soupisy a seznamy legionářů z různých míst a měst (včetně Kladenska), velký prostor je věnován mnoha deníkům, které zachycují život a osobní příběhy čsl. legionářů. 

Za zapůjčení výstavy děkujeme Muzeu T. G. M. v Lánech